Rally Dakar 2020 měla pro Martina Macíka tři zásadní aspekty, které mu zůstanou ve vzpomínkách na první saúdskoarabský ročník slavné soutěže. Jedním z nich je mimořádná férovost prakticky mezi všemi posádkami kategorie kamionů, včetně reprezentantů továrních týmů Kamaz a MAZ. I proto navigátora Františka Tomáška na sociálních sítích překvapilo množství „hejtů“ těchto závodníků ze strany českých fanoušků.
Martin Macík, František Tomášek a David Švanda vybojovali na Rally Dakar 2020 páté místo. Díky tomu se Big Shock Racing stal nejúspěšnějším soukromým týmem v kategorii kamionů.
„Mohlo to být lepší, ale mohlo to být také horší. Výsledek ukázal jednu zásadní věc: furt se mám kam zlepšovat. To samé technika. Jsme pátí, super, já jsem za to strašně rád, ale chceme být lepší a budeme proto dělat maximum,“ slibuje Martin Macík.
Větší předstartovní ambice posádky potvrzuje i František Tomášek: „Možná jsme si mysleli výš, protože pátí už jsme byli, ale musíme být realisté.“
„Já jsem si tak velké ambice jako naši dva egoisti nedělal,“ říká s úsměvem šéf týmu Martin Macík starší. „Před závodem jsem říkal, že pokud budeme do pátého místa, bude to v dané konkurenci jako vítězství. S ohledem na to, že se jednalo o Dakar rychlý, který nebyl navigačně tak složitý, lze umístění považovat za úspěch.“
Defekty
„Nebýt devíti defektů, mohli jsme být třetí a útočit na druhé místo,“ dotýká se Macík mladší prvního ze tří faktorů, které byly z jeho pohledu v Saúdské Arábii pro posádku Big Shock Racingu klíčové.
Potíže s pneumatikami vedly v některých okamžicích až k jisté frustraci posádky a podle Macíka v součtu znamenaly až devadesátiminutovou ztrátu.
„Nebylo to jednoduché. Jedete, víte, že jedete fakt výborně, protože všechny předjíždíte, jenže jakmile dojedete na 350. kilometr, opět dojde k separaci vzorku z pneumatiky,“ popisuje třicetiletý jezdec. „Nejde o to, že musíte pneumatiku vyměnit. Víc vás psychicky sráží fakt, že přijdete o pozice, které jste si vybojovali, a další den zase nebudete startovat vepředu. Místo toho zase pojedete později v prachu, protože budete ve skupině startující po třiceti sekundách. Tohle nebylo jednoduché. Teď je ještě brzy, abychom dělali konkrétní závěry, ale je to pochopitelně věc, kterou budeme řešit.“
Tým na vrcholu
Žlutočerné Iveco Powerstar při svém prvním dakarském startu obstálo i díky péči, které se mu průběžně dostávalo. Výprava Big Shock Racingu měla v Saúdské Arábii jednadvacet členů a Martin Macík si složení týmu a jeho souhru nemůže vynachválit.
„Na rozdíl od mých jezdeckých kvalit a techniky musím v případě týmu říct, že tam snad ani není kam se zlepšovat. Vše funguje, všichni vědí, co mají dělat, neustále panuje výborná nálada,“ oceňuje Macík. „Na Dakaru vždycky něco řešíte, ale naši mechanici měli tentokrát spoustu práce hned od začátku, kdy jsme se snažili přijít na příčinu úbytku výkonu. Přesto byla atmosféra v týmu pořád výborná, ačkoliv mechanici během několika prvních dnů vyměnili snad půlku Karla a pustili se i do sedmihodinové výměny hlavy motoru. Všechno ale vzali s úsměvem.“
Dakarská pospolitost mezi elitou
Nejen posádka Big Shock Racingu během Dakaru 2020 oceňovala pospolitost truckerské komunity a takřka všeobecnou ochotu vzájemně si pomoci. Její členové proto s jistým údivem po soutěži zjistili, jak největší hvězdy kategorie kamionů vnímají někteří z fanoušků.
„Vždycky po Dakaru si procházím příspěvky, které tým v průběhu zveřejňoval, abych si udělal obrázek, jak to vypadalo při pohledu z Čech. Musím říct, že mě překvapilo, kolik nenávistných komentářů se objevilo na sociálních sítích vůči našim ruským soupeřům, protože v kategorii kamionů furt platí férovost. A mám pocit, že letos to bylo ještě férovější než kdykoliv předtím,“ upozorňuje František Tomášek. „Prakticky kdykoliv jsme někoho dojeli a dali mu znamení. Pustil nás. Rusové, pokaždé, když jdou okolo, podají nám ruku, poplácají po ramenou, pochválí, že nám to dnes jelo.“
„Dokonce nás zvali, abychom přišli i do jejich bivaku, což ale nedopadlo, protože čas je na Dakaru neúprosný,“ pokračuje Martin Macík. „Samozřejmě, každý z první patnáctky chce uspět. Ale jak to vypadá na trati? Kdo vytáhne kamion? Zase jenom kamion.“
„Navíc Rusové už taky přeci jenom obměnili kádr. Jsou tam mladí lidé, už ‚dělají‘ média a vědí, že komunikace je potřeba. Je pravda, že jejich řidiči pořád anglicky moc neumí, ale jsou otevření. Nikdy bych nečekal, že nám řeknou tolik o technice. Víme třeba to, jak mají dělaný motor, že to řeší úplně jinak než my. Samozřejmě čekají, že i my jim něco řekneme, a my jim leccos taky říkáme.“
„Je to zajímavé a myslím si, že to je o tom, na jaké jste úrovni. Oni chtějí konkurenci. Chtějí s někým závodit, protože je to baví a je to na nich vidět,“ uzavírá Martin Macík, který pátým místem zopakoval své dosavadní dakarské maximum.
