Pořadatele Rally Dakar překvapila reakce Sébastiena Loeba kvůli penalizaci, kterou obdržel po čtvrté etapě za překročení maximální povolené rychlosti v zóně s jejím omezením. Podle zástupců pořádající společnosti Amaury Sport Organisation totiž tým Bahrain Raid Xtreme vůbec nepodal oficiální protest.
Pětiminutová penalizace připravila Sébastiena Loeba a Daniela Elenu o čtvrté místo v hodnocení středeční etapy, která se jela z Vadí ad-Davásiru do Rijádu. Posádka týmu Bahrain Raid Xtreme zároveň přišla o čtvrtou příčku průběžného hodnocení kategorie automobilů.
Devítinásobný mistr světa v rally večer po etapě sportovní komisaře prostřednictvím sociálních sítí ostře kritizoval. Činovníci údajně nevzali na vědomí závodníkovo vysvětlení, že se jednalo o chybu zařízení GPS.
Ovšem podle Luise Gomeze, jenž je ředitelem závodu v kategorii automobilů, porušil Loeb pravidla vlastní chybou. Navíc relativně výrazně. V úseku, kde byla maximální povolená rychlost stanovena na 30 km/h, jel Francouzův speciál BRX Hunter o 77 km/h rychleji.
„Jednalo se o zónu, do níž mají soutěžící vjíždět určitou omezenou rychlostí,“ vysvětluje Luis Gomez. „On její část projel rychleji, než bylo povoleno. Vyplývá to z údajů GPS, které dostáváme v souhrnné zprávě. Jedná se o jednoznačné pravidlo. Výše penalizace se odvozuje od toho, o kolik rychleji závodníci jedou. Povolená rychlost byla 30 km/h, ale on jel 107 km/h.“
Pravidla Dakaru skutečně jasně stanovují, že překročení maximální povolené rychlosti v zóně s jejím omezením o více než 40 km/h na úseku kratším než 150 metrů je trestáno pětiminutovou penalizací a pokutou ve výši 300 eur. A přesně tolik stál diskutovaný prohřešek i Loeba.
Kde není žalobce…
Přestože rozhněvaný Francouz tvrdil, že sportovní komisaři nenaslouchali jeho vysvětlení, podle organizátorů k tomu ani dojít nemohlo. Tým Bahrain Raid Xtreme totiž proti penalizaci nepodal oficiální protest, a tak ani k žádnému oficiálnímu projednávání nedošlo.
„Sébastien Loeb za námi nepřišel, nikdo nás nekontaktoval, nikdo v této záležitosti nepodal protest. Proto jsme byli ve čtvrtek ráno překvapení, když jsme na sociálních sítích objevili jeho příspěvek,“ říká šéf sportovních komisařů Javier Soler.
Riskantní návyk
Jak systém GPS při vjezdu do zón s omezenou maximální povolenou rychlostí funguje, vysvětluje ředitel soutěže David Castera.
„GPS pípne pokaždé, když dojde k ověření waypointu. Pokud se blížíte k zóně s omezenou rychlostí, GPS se rozsvítí osm set metrů před ní a šipkou ukáže, jak máte do této zóny vjet. Pak mají závodníci sto osmdesát metrů na to, aby zpomalili,“ popisuje David Castera. „Chápu to tak, že Sébastien nevěnuje pozornost pokynům svého navigátora, ale spoléhá na pípnutí. Jenže takto alarm sloužit nemá. Pípnutí jen informuje, že došlo k ověření waypointu.“
„Informace o blížícím se vjezdu do zóny s omezenou rychlostí je i v roadbooku na tabletu. On ale přijížděl rychle a čekal na pípnutí. Problém je v tom, že signál nezazněl, což se stát může, nebo ho zkrátka jen přeslechl,“ pokračuje bývalý navigátor, jenž byl také Loebovým kolegou v továrním týmu Peugeotu.
„Když si to uvědomil, dupnul na brzdu, ale už bylo příliš pozdě. Osobně si myslím, že spoléhat na pípnutí je velmi riskantní. Na základě vlastních zkušeností, které jsem získal po boku Stéphana Peterhansela a Cyrila Desprese, vím, že by jezdec nikdy neměl věřit alarmu víc než spolujezdci. V opačném případě se dá jen málo získat, ale hodně ztratit.“
S třídenním odstupem a po dalších dvou etapách působí celý spor nicotně. Loeb s Elenou totiž v následující náročné etapě do Kajsumy bloudili, ztratili padesát minut a klesli na konec první desítky. V noční můru se pak z jejich pohledu proměnila páteční etapa do Háilu. Na její trati zůstal BRX Hunter se startovním číslem 305 stát. Posádka nemohla sama poškozené zavěšení opravit a hodiny strávila čekáním na příjezd asistenčního kamionu a opravu.
Loeb tak definitivně vypadl z boje o umístění mezi elitou a zbytek závodu by měl absolvovat už jen proto, aby týmu pomohl získat maximum poznatků a zkušeností s novým vozem.
