Martin Macík ml. letos zatím prožívá „dobu stříbrnou“. Stejně jako z lednového Dakaru si trofej za druhé místo odváží i z červencové Baji Aragón. O lepší umístění připravily jezdce MM Technology drobné technické problémy a série defektů v první etapě.
Martin Macík ml. vyhrál španělskou Baju Aragón už čtyřikrát: v roce 2009 jako spolujezdec svého otce Martina Macíka staršího a následně třikrát jako pilot (2017, 2019 a 2021). Nejen proto byl letos v desetičlenném startovním poli kamionů jasným favoritem a s navigátorem Františkem Tomáškem a mechanikem Davidem Švandou v úvodu soutěže tuto roli potvrdili.
Pětikilometrový prolog vyhráli s téměř desetisekundovým náskokem před domácím Javierem Mariezcurrenou (Iveco), ale v pátek odpoledne na první speciálce, která byla pro kamiony zkrácena na 138 km, oranžové Iveco štěstí opustilo. Po potížích s přehřívajícími se brzdami a čtyřech defektech dojeli do cíle se sedmnáctiminutovou ztrátou a klesli na pátou příčku.
První etapu Macíkova posádka dokončila jen díky zapůjčeným rezervním pneumatikám od Richarda de Groota a Floriana Skibby, jejichž kamiony pocházejí také z dílen MM Technology a sedlčanská parta o ně pečovala i ve Španělsku.
Značnou nepříjemnost navíc představovala nepěkně pohmožděná klíční kost Davida Švandy, který schytal nechtěnou ránu bočnicí vozu od Františka Tomáška, když po třetí výměně kola úplně ideálně nezafungovala komunikace mezi unavenými členy posádky.
Přestože opuchlé rameno nevypadalo vůbec dobře, dokázal se Švanda druhý den se zaťatými zuby upoutat do sedačky a Čenda, jak Macík svému soutěžnímu kamionu přezdívá, mohl s opravenými brzdami vyrazit do dvou rychlostních zkoušek závěrečné etapy.
Na první z nich (155 km) byli Macík s Tomáškem a Švandou nejrychlejší, ze svého manka na vedoucího Mariezcurrenu umazali skoro osm a tři čtvrtě minuty a poskočili na druhé místo. Nejrychlejší čas si připsali i na posledním testu (94 km), ale na Španěla tentokrát najeli jen lehce přes čtyři minuty. A to nestačilo.
Pro první vítězství na domácí soutěži si dojel Mariezcurrena, Macík skončil se čtyřminutovým odstupem druhý, přesto odjížděl ze Španělska relativně spokojený.
„Nově jsme nastavili podvozek, některé součásti jsme vyměnili a auto funguje nádherně. Je stabilní, tvrdé, ale zároveň pohodlné. Poslouchá mě, jede tam, kam má. Motor má neuvěřitelné otáčky. Fakt boží kára,“ pochvaluje si Martin Macík ml. „V sobotu to byla opravdu nádherná jízda. Letěli jsme, jak jsme uměli, a snažili jsme se to dohnat. Bohužel, sedmnáct minut a čtyři ‚udělané‘ pneumatiky to prostě jen tak nedoženete.“
Nizozemec de Groot (+ 11 min) a Němec Skibba (+ 35 min) se s dalšími kamiony od Macíků v cíli seřadili na třetím a čtvrtém místě.
