Díky svému vlídnému vystupování působí dojmem laskavého učitele hudební výchovy. Ale nenechte se zmást! Jan Veselý je jedním z nejdrsnějších účastníků maratonských soutěží, jaké v Česku máme. Nejenže už podruhé zvládl Rally Dakar v kategorii Original by Motul (malle moto), tedy bez asistence, letos navíc odjel šest z deseti etap s obrovskými bolestmi. Vyšetření po návratu domů potvrdilo zlomeninu dvou žeber.
6. ledna se Jan Veselý postavil na start Dakaru podeváté. Proto mu ještě nepatří oficiální přídomek „Legend“ přidělovaný pořadateli závodníkům, kteří se Dakaru zúčastní minimálně desetkrát. Pro většinu fanoušků v Česku se však 47letý závodník stal legendou už nyní. A troufnu si tvrdit, že jeho příběh se bude připomínat ještě řadu let.
V kategorii malle moto startují motocyklisté a čtyřkolkáři, kteří jedou v soutěži bez doprovodu, k dispozici mají jednu bednu s náhradními díly, jednu tašku s osobními věcmi a stan. O techniku se starají sami, pomoc si mohou maximálně navzájem. Jan Veselý si tohle drsné dobrodružství vyzkoušel už loni a letos do toho šel znovu.
Takový ‚obyčejný‘ pád
Po úvodních třech dnech byl jezdec Ivar CS Teamu 86. celkově a 13. v hodnocení Original by Motul. Jenže pak přišla čtvrtá etapa z Arequipy do Moqueguy, která byla zároveň první maratonská, a v ní smolný pád.
„Byla to poměrně lehká etapa, ale já jsem při pádu, jakých je hodně, spadl zády do písku, ve kterém byl kámen,“ popisoval klíčový okamžik Jan Veselý po dojezdu do bivaku mezi oběma maratonskými etapami. „Naštěstí jsem ho netrefil páteří, ale vrazil jsem si ho do žeber. Nemohl jsem dojet ani necelých třicet kilometrů do cíle. Fakt hodně to bolí. Dostal jsem jen prášky na bolest. Trochu zabírají.“
V tu chvíli dělilo motorkáře od cíle Dakaru 2019 ještě celkem 3344 kilometrů (jako byste jeli z Brna do Istanbulu a zpět!), z toho 1789 v rámci rychlostních zkoušek.
A hned po páté etapě z Moqueguy zpět do Arequipy liberecký bojovník hlásil: „Asi jsem projel to nejtěžší, co jsem na Dakaru zatím zažil. Předevčírem jsem si splácnul výfuk a neměl jsem výkon a tady byly takové mizerné duny. Včera jsem si asi potrhal mezižeberní svaly. Skučel jsem tu jako pes, ale dostal jsem se přes to, jsem tady. Zítra je den volna, tak se dám nějak dohromady.“
Během volného dne zamířil za fyzioterapeutem týmu Buggyra, který vyjádřil obavu, že se nejedná ‚jen‘ o potrhané svaly, ale spíš o zlomeninu. Což ale nebylo možné potvrdit bez rentgenu.
„Jenže dakarský matador Pepa Kalina mi řekl: K doktoru nechoď. Kdyby to bylo zlomené, nenechají tě jet dál,“ prozradil Veselý a s injekcemi na bolest pokračoval dál. „Cítím se mizerně, žebra strašně bolí, ale to je Dakar. Sám jsem si to vybral. Chci dojet do cíle, myslím si, že jsem schopen to dát. Na trati je každých sto metrů nějaký náraz, kdy to opravdu strašně bolí, ale nehodlám to vzdát.“
Co dokáže vůle
Druhý týden Rally Dakar 2019 rozhodně nebyl o nic jednodušší než ten první. Spíš naopak. Hlavně motorkářům komplikoval život fakt, že některé úseky použili pořadatelé dvakrát i víckrát. O to víc byla trať rozbitá, o to víc o sobě žebra dávala vědět.
„Dneska to bylo taky hodně náročné. Jelo se po trati, kde už se jelo dvakrát nebo třikrát, a bylo to strašně rozryté,“ komentoval Veselý sedmou etapu. „Byla spousta feš-feše a to jsme všechno nadýchali a spolykali, takže mám plný žaludek písku.“
V osmé etapě zabraly léky a dala se zvládnout, ale o den později následovalo další martyrium: „Bylo to extrémně náročné. Přes noc se mi ta žebra zase ozvala a dnes se to rozjelo v plné síle. Nemohl jsem dojet do konce. Nějak se to povedlo, jsem tady a zítra už je to jenom kousek.“
Ten ‚kousek‘ bylo ještě posledních 112 kilometrů rychlostní zkoušky, na které nechyběly duny, a nějakých 250 kilometrů přejezdu zpět do Limy. A Jan Veselý to dal! Navzdory všemu výše popsanému dojel na cílovou rampu jako 66. celkově a 11. v malle moto. Ze 135 motorek, které do závodu odstartovaly, jich 41. ročník dakarské rally dokončilo 75.
