Jižní Amerika se z pohledu organizátorů Rally Dakar pro tuto chvíli zřejmě vyčerpala. 41. ročník slavné rally se uskutečnil pouze v Peru, když některé bývalé hostitelské země loni odřekly de facto na poslední chvíli. Dakar se tak přiblížil svému návratu do Afriky, i když ve hře jsou i další destinace.
Přestože ředitel Etienne Lavigne zatím odmítá mluvit o budoucnosti soutěže jakkoliv konkrétně, poslední dva týdny – a také prakticky celý loňský rok – leccos napověděly o snahách pořádající Amaury Sport Organisation (A.S.O.).
Rally Dakar je dnes především obchodní značka. Jako taková má svou váhu. O účast v závodě v jakékoliv destinaci projevují zájem tovární týmy světových automobilek, stejně jako stovky soukromých týmů a závodníků. A to i za cenu velmi vysokých nákladů.
A.S.O. nutně nepotřebuje ani Afriku, ani Jižní Ameriku. Vlastně jen musí získat povolení pro průjezd krajinou, v níž se dají vytyčit zajímavé a pokud možno rozmanité tratě, jež budou pro účastníky dostatečně obtížné, aby si Dakar uchoval pověst nejnáročnější automobilové a motocyklové soutěže světa.
Teoreticky může Dakar zavítat každý rok na jiný kontinent. To by bylo samozřejmě komplikované hlavně po stránce logistiky a obchodně-politického vyjednávání. Proto je výhodnější setrvat několik let v jedné destinaci. Kdyby se každý rok závodilo v odlišných podmínkách, bylo by to náročné i pro týmy při přípravě soutěžní techniky.
Dakar se ale může konat třeba pět let v Africe a pak, až se změní politická a ekonomická situace, se může (na určitý čas?) zase vrátit na jihoamerický kontinent. Nebo se vydá ještě někam úplně jinam…
Severoafrická varianta
Představitelé A.S.O. mluvili o návratu do Afriky už několikrát. Otázkou je, jak moc se o to skutečně snažili a do jaké míry využívali černého kontinentu jen jako páky při jednáních s vládami jihoamerických států.
Je však zřejmé, že události roku 2018 daly myšlenkám na návrat do Afriky nový rozměr. A existují nejméně dvě varianty, jak by africký Dakar 2020 mohl vypadat. Na základě informací, které měli k dispozici, hovořili čeští účastníci letošního Dakaru po návratu do Čech na tiskových konferencích nejčastěji o severoafrické trase z Alžíru přes Mauretánii do Senegalu. V takovém případě by se Dakar vrátil do své kolébky.
Navíc A.S.O. loni v květnu potvrdilo, že s alžírskými představiteli už několik měsíců jedná. Zatím naposledy Dakar do Alžírska zavítal v roce 1993.
Africa Eco Race překážkou?
Problém je, že ve stejném termínu se v Maroku, Mauretánii a Senegalu jede konkurenční Africa Eco Race. Závod, který za jedenáct let své existence nedokázal přilákat takovou konkurenci jako Dakar, ale našel si své skalní zastánce. Africa Eco Race nikdo nemůže upřít jeho ducha, který se hodně blíží naturelu maratonského závodění z jeho počátků, tedy z konce 70. a 80. let minulého století. Díky tomu je skvělou akcí pro závodníky-dobrodruhy, kteří si chtějí a umí nezištně pomáhat.
Ovšem sport, stejně jako celá společnost, se za uplynulých čtyřicet let zásadně změnil. A Rally Dakar jde s dobou. Každý leden dokáže přitáhnout pozornost lidí, kteří jinak cross-country rally – a možná ani motorsport – nesledují. Hvězdy dalších disciplín se pokoušejí na Dakaru o úspěch (Sébastien Loeb), nebo s účastí koketují (Fernando Alonso, Valentino Rossi). Ale je to moderní sportovní akce se vším všudy. S nesmlouvavou sportovní řevnivostí na špici, hájením zájmů největších týmů a výrobců i tvrdým byznysem kolem celého podniku.
Proto není reálné, že by se organizátoři obou závodů dokázali dohodnout na spojení svých podniků. Navíc pro obě společnosti jde o významnou obchodní aktivitu, o kterou by rozhodně nechtěly přijít. A nakonec přiznejme, že spojovat Dakar a Africa Race by byla škoda. Oba závody mají svou klientelu, kterou lákají právě kvůli odlišnosti svých charakterů. Proto je jejich místo ve světě motoristického sportu nepopiratelné a přejme jim, aby existovaly ještě velmi dlouho. A samostatně.
Jindy než v lednu?
Dakar i Africa Eco Race jednoznačně patří do první poloviny ledna. Už proto, že takové byly první Dakary organizované dnes už legendárním Thierrym Sabinem. A také na začátku roku nemají v médiích konkurenci. Mezinárodní sezona motoristického sportu startuje až koncem měsíce při Rallye Monte Carlo a čtyřiadvacetihodinovkou v Daytoně. Je těžko představitelné, že by kdokoliv z organizátorů přesunul svou rally na pozdější termín, kdy už prostor dostávají další podniky světového šampionátu v rally (Švédsko) nebo třeba představování týmů a testy před startem sezony formule 1.
Navíc v únoru a březnu jsou na programu první podniky Světového poháru FIA a Mistrovství světa FIM v cross-country rally. Pozdější termín Dakaru nebo Africa Eco Race by pro jejich účastníky znamenal komplikace v případě, že by se výše zmíněných šampionátů chtěli účastnit také. Ano, toto není nejzásadnější problém, ale i tak jde o jeden z kousků celé skládanky.
Reálnou alternativou Namibie a Angola
Z pohledu A.S.O. se však nejedná o jedinou africkou možnost. K jednáním s Angolou a Namibií se Francouzi vracejí už několik let. I sem už soutěž zavítala, a sice v roce 1992, kdy se přes obě země jelo z Paříže do jihoafrického Kapského Města.
Namibie navíc sousedí s Jihoafrickou republikou, o které se v minulosti v souvislosti s Dakarem už také několikrát hovořilo a psalo. V JAR se zrodil současný projekt Hiluxu pro cross-country rally, jenž letos korunovala posádka Nasser Al-Attiyah / Mathieu Baumel prvním vítězstvím Toyoty na Dakaru. Také se zde jezdí šestidílný národní šampionát v cross-country rally, což znamená, že by země dokázala nabídnout tratě minimálně pro jednu dvě etapy. A je tu ještě Botswana, jež má společné hranice s Namibií i JAR a kde se jezdí Kalahari Desert Race, nejdelší z podniků jihoafrického šampionátu.
Etienne Lavigne chce, aby Dakar 2020 v ideálním případě zavítal do tří zemí. Zde jsou hned čtyři, které mají co nabídnout. Otázkou je, zda bude A.S.O. vyžadovat stejně vysoké poplatky za hostitelství soutěže, jako tomu bylo v Jižní Americe, a jestli budou africké vlády tyto podmínky schopné akceptovat.
Zepomenout nesmíme ani na Střední východ, o kterém se také hovoří, a úplně stranou zájmu nestojí ani Čína. Ta má sice Silk Way Rally, ale jak už jsme zmínili výše, Dakar je Dakar… A pořád samozřejmě existuje možnost, že se A.S.O. domluví s vládami jihoamerických zemí a dakarská rally (alespoň nějakou dobu?) zůstane tam, kde byla posledních jedenáct let.
Na vyluštění hádanky kolem trasy Dakaru 2020 si budeme muset ještě počkat, ale věřme, že přibližně za dva měsíce nás A.S.O. příjemně překvapí.
