Martin Prokop: Tři auta na Dakaru, to by byl krásný tým
Smolné Maroko jsme detailně probrali už před časem. Plány týmu pro Dakar 2020 byly prezentovány v rámci formální části čtvrtečního setkání s novináři. Proto jsme se snažili stočit naše následné povídání trochu jiným směrem, abychom se na věci spojené s Martinovým závoděním podívali zase z poněkud jiných úhlů.
Martine, po říjnové havárii v Maroku musíte postavit úplně nové auto. Jak obtížně se takto narychlo shánějí potřebné komponenty? Pomáhá při jednání s dodavateli renomé, které si MP-Sports vybudoval?
„Je to velmi složité, protože díly jsou od různých subdodavatelů z Čech i ze zahraničí a nikdo je nemá nadělané do foroty. Všichni mají svůj plán, svůj byznys. Nejsem jediný, kdo je živí. Pro každého není prioritou posunout nás ve frontě vpřed, protože se jede Dakar. Někde se to neobešlo bez přemlouvání ze strany mých lidí, kteří tyto věci zařizují. Ale když jsem se jich tento týden ptal, jestli to nějak dopadne, tak kývali hlavou. Zásadní věci důležité pro stavbu auta se naštěstí sehnaly a v tuto chvíli chybí jen detaily.“
Když už musíte postavit auto prakticky od nuly, bude v něčem nové? Nebo se jedná o přesnou kopii Raptoru, který jel Rallye du Maroc?
„Je to kopie. Oproti Maroku budou nové jen věci, u kterých jsme změnu stejně plánovali. Nemůžeme použít nic, co není otestované. Prosincový test v Emirátech absolvujeme hlavně kvůli mně, Viktorovi [Chytkovi, který pojede jako navigátor] a proto, abychom odzkoušeli nově složené auto. Je pozdě na to, abychom najednou přišli třeba s novou koncepcí tlumičů nebo novou aerodynamikou. Na to jsme měli celý rok.“
Prozradíš, v jaké oblasti došlo na tvém autě k největšímu posunu ve srovnání s Dakarem 2019?
„Zásadně se neposunulo nic, protože už prostě nebyl prostor. Auto už je opravdu rychlé. Mezi naším prvním a druhým a pak druhým a třetím Dakarem to byly vždycky hrozné skoky, ale teď už je to pořád stejné. Jednotlivé změny už tolik necítíš. Hrajeme si se šetřením energie, aby auto bylo co nejméně zatížené, aby se co nejlépe chladilo. Samozřejmě jsme zase našli nějaké koně, ale už to jsou koně za strašnou cenu. Nejde ani tolik o finanční stránku věci, ale spíš o čas, který hledáním strávíš.“
„Loňská změna celé elektroniky otevřela nekonečné množství možností. Kluci, kteří se mi starají o elektroniku a elektriku, z auta dělají něco, co nebylo ani ve WRC. Auto je hrozně komplexní, naučilo se neskutečné věci. Samo ví, co má v nejrůznějších situacích dělat. Je tam spousta okruhů, které se navzájem zastupují. Když se jeden rozbije, naskočí nějaký safety okruh, a když odejde i ten, tak se spustí další.“
„Ale už to není o tom, že by auto najednou bylo o půl nebo o vteřinu na kilometr rychlejší. To už nejde, není kde brát. Technika už se dostává ke své hranici a museli bychom udělat nějakou zásadní změnu. Když se budeme bavit o aerodynamice, musel by se asi vzít jiný model. Nebo bychom museli použít nový motor. Ale vypadá to, že tenhle je fakt dobrý, ideální pro soukromé použití. V tuto chvíli jsme tam, kde jsme chtěli být.“
Pokud jde o techniku, zásadnější potíže se objevily v Maroku den před vaší nehodou, kdy jste museli z etapy odstoupit kvůli vařícímu se benzinu. Budete tento problém před Dakarem nějak řešit, nebo můžete spoléhat jen na to, že v Saúdské Arábii nemá být v lednu zdaleka takové vedro, jako panovalo na začátku října na severu Afriky?
„Jde o to, že zatím nevíme, jaké palivo budeme mít k dispozici v Saúdské Arábii. Pořadatelé nám doteď nebyli schopní potvrdit, že nám dají závodní benzin, respektive letecký benzin pro pístové motory, který jsme dosud měli. Je cítit, že i komunikační kanály mezi ASO a Saúdskou Arábií fungují někdy lépe a někdy složitěji. Na základě zkušeností z arabského světa víme, že někdy nemusí být jasno až do poslední chvíle.“
„Proto jsme se v Maroku odhodlali k testu nejhoršího benzinu, jaký může být. Je pravda, že teplota a výška na to nějakým způsobem působí a v Maroku bylo velmi teplo. Ale problém představovala kvalita paliva. Od organizátora jsme koupili benzin, který měl být kvalitní. Ale byla to nějaká ‚splaška‘. V bivaku jsme pak zkoušeli tenhle benzin vařit spirálou a zjistili jsme, že má bod varu o deset stupňů níž než benzin, který se koupí u pumpy, kde je obrat paliva a kam se dováží čerstvé. A to se nebavím o závodním benzinu, který použila třeba Toyota. Ti neriskovali, nic nezkoušeli a jeli závodní benzin. Bod jeho varu je úplně někde jinde.“
„Jenže dovézt si do Saúdské Arábie závodní benzin pro dvě auta na celý Dakar je nemožné. Proto vymýšlíme varianty, jak to namíchat, pokud by jejich benzin byl nekvalitní. Vyřešit to musíme, protože se vyloženě jedná o záležitost, která tě může odstavit. V takovém případě by mi nepomohl ani Kolomajz [Martin Kolomý startující s druhým vozem týmu MP-Sports], který by mi sice mohl foukat na nádrž, jak by chtěl, ale stejně by s tím nic nezmohl.“
„Je to nová věc, která může znamenat značný problémem, ale věřím, že si dokážeme pomoct.“
Dokážeš říct, jak je na tom tvůj Ford ve srovnání s továrními Toyotami?
„Toyota zase udělala skok dopředu. Je vidět, že ti nejlepší piloti mají k dispozici hrozná monstra. Po stránce výkonu a tlumičů je Hilux hodně daleko. Nasser [Al-Attiyah] si neustále chválí, že auto je někde jinde, než bylo předchozí. To jim závidím, protože já už tak velký skok udělat nedokážu.“
„My máme trošku problém s maximální rychlostí. S jednou převodovkou to jede 165 km/h, s druhou 175 a víc už ne. Někteří jezdci vyprávějí příběhy, že jim auto jede 201 km/h. Nevím. Připadá mi to až technicky nemožné, pokud to není Peugeot, který má úplně jinou aerodynamiku, jiné odpory. Přesto si nemyslím, že by nám Toyota na rovině ujela nějak zásadně. Zdá se, že sice dokáže jet malinko rychleji, ale jinak jsem přesvědčený, že od nich nejsme daleko.“
Zmínil jsi Peugeoty. A co další vozy této koncepce, tedy Mini JCW Buggy?
„Buginy jsou úplně mimo. Mají minimální odpor, díky restriktorům s větším průměrem také mnohem větší výkon a o podvozku se ani nebudeme bavit. Rychlostně jsou někde úplně jinde.“
Takže neplatí poměrně rozšířený názor, že buginy by měly mít výhodu hlavně v dunách?
„Paradoxně mají největší výhodu na top speed. Největší rozdíl je tam, kde se jede na motor. Strašně moc získávají v rychlých úsecích. Na takových těch polorozbitých cestách vůbec nemusejí brzdit. Komfortně přejedou díru, která mě nakopne. Oni ji vůbec neřeší, ale já musím ubrat, protože mě to bolí. Díky obrovskému ‚vývěsu‘ kol v pohodě zdolávají velbloudí trávu.“
„V poušti se hrabou tak nějak stejně jako my. Ale teď už mají vyřešený systém dohušťování pneumatik, tak jsou mrštnější, obratnější.“
Kdo je tedy podle tebe větší favorit v boji o vítězství? Toyota nebo Mini?
„Věřím, že Mini bude sice rychlé, ale samozřejmě čím jedeš rychleji, tím víc se objevují určité problémy. A ty se Mini nevyhnuly ani v Maroku. Jezdecká sestava Toyoty je neskutečně silná. A do toho čtyřkoloví ‚miníci‘. Tak nějak tuším, že opravdu velký výkon bude chtít podat Kuba Przygoński. Celkově tedy víc sázím na čtyřkolky. Dvoukolky jsou sice rychlejší, ale myslím si, že v zátěži celého závodu se projeví jejich jisté mouchy. Peugeoty je neměly, ale ‚miníci‘ jsou pořád ještě o kus pozadu.“
Až dosud jsi při každém dalším startu na Dakaru posunul své výsledkové maximum. Po šestém místě v letošním ročníku jsou očekávání vysoká. Jenže další zlepšení by ve tvém případě znamenalo už průnik do první pětky, neřku-li útok na stupně vítězů. Není trochu svazující mít před sebou takhle vysoký cíl?
„Hele, tam nahoře už fouká vítr. Je to hrozně vachrlaté. Když se podíváš na výsledky nejlepších jezdců, uvidíš, že jeden rok jsou třeba pátí nebo třetí a další rok jsou čtrnáctí. Pokud jedeš tak, abys byl takhle nahoře, můžeš taky hrozně moc ztratit. Chci se poprat o desítku, ale když za to budu tahat, může se taky strašně moc věcí pokazit.“
„Nevím, jak správně říct, s čím bych byl spokojený. Kluci z týmu byli trošičku naštvaní, že jsem letos před koncem pomohl Despresovi a tím jsme v podstatě přišli o šanci na páté místo, protože tam by to možná i vyšlo…“
Zachoval by ses dneska jinak?
„Těžko říct. Negativních hlasů ve smyslu, že tohle se nedělá, jsem si pak od ostatních vyslechl spoustu. Nevím. Asi bych to udělal stejně… Spíš by mě zajímalo, jestli by on pomohl mně.“
„Klukům jsem pak říkal: Kdybychom teď byli pátí, co bychom dělali příští rok? Postup dopředu už by byl nesmírně těžký, takhle máme ještě pořád kam se hrabat. Ale bavit se o výsledku na Dakaru je ošemetná věc. Není to jednoduché ani ve ‚wéercéčku‘, ačkoliv tam můžeš předpoklady opřít aspoň o nějaké předchozí zkušenosti. Víš, jak jsi na konkrétní soutěži jel o rok dřív, jak jsou na tom ostatní piloti… Tady víš prd.“
Z WRC jsi postupně přešel ke cross-country rally. Na Dakaru se teď postupně přibližuješ vrcholu, ale zároveň ses začal věnovat jetsurfu. Podlehl jsi dakarskému syndromu a chceš se na něj dál každoročně vracet, nebo tě třeba jetsurf v dohledné době odtáhne jinam?
„Zrovna jetsurf je pro mě velká zábava, na které ale zároveň vidím, že už nejsem nejmladší. Jezdím s mladými kluky, kteří jsou všichni od motorek, motokár, závodních aut. Je to banda lidí se stejným naturelem, mezi nimiž člověk malinko omládne. Je to taková cool věc, ale rozhodně se jí nechci věnovat profesionálně. Na rovinu, jestli pojedu tenhle závod na jetsurfu nebo nepojedu, je mi jedno, dělám to pro radost.“
„Ale Dakar bereme velmi seriózně, přistupujeme k němu velmi profesionálně a chci se mu ještě nějaký neurčitý čas věnovat. Nechci to ohraničit, samozřejmě jsou další věci v motorsportu, které si chci vyzkoušet, ale je jedno, jestli to bude teď nebo později.“
Na Dakaru jsi prostřednictvím vlastního týmu nejdřív nasadil vůz pro sebe, pak jsi přidal druhý jako rychlou asistenci. Umíš si představit, že by ses vydal podobnou cestou jako třeba X-raid, tedy postavil další auta i pro klienty?
„To si představit neumím a ani nechci, protože byznys v motorsportu je věc nezdravá. Nebaví mě to. Mám s tím velmi špatnou zkušenost. Mnohem víc mě baví pracovat na vlastním projektu, být svobodný. Nechci se zaobírat řešením se zákazníky, protože každý chce v podstatě to nejlepší pro sebe a neexistuje vůle ke kompromisům. Raději se soustředím na rodinný byznys mimo motorsport.“
„Z mého pohledu je současné složení týmu ideální. O moc víc ho zvětšovat nechci. Dvě tři auta na Dakaru. Plácnu, kdyby byla tři, byl by to krásný tým. Ale dál bych se nepouštěl.“
Jak velký tým se bude vlastně v Saúdské Arábii starat o dva závodní vozy?
„Je to hodně velký tým, kolem 25 lidí. Děláme to profesionálně, takže s sebou máme fyzioterapeuta, doktora, kuchaře, záložní tým na pomoc v těžkých chvílích. Abychom stíhali těm velkým, potřebujeme spoustu lidí.“
A co váš MAN, který se v předchozích letech účastnil soutěže jako rychlá asistence? Bude ve startovním poli Dakaru 2020?
„Doprovodný kamion letos v závodě startovat nebude, protože jsme dospěli k závěru, že asi stejně nemá šanci trať projet. Bude tak náročná, že pro tyhle asistenční kamiony to moc nebude. Proto sázím právě na spolupráci s Martinem Kolomým, který by měl dovézt náhradní díly a pomoct s případnou opravou. MAN s sebou budeme mít v podstatě jenom pro nejhorší případ. Kdyby se ze závodu odstupovalo, postaral by se o záchranu z tratě.“
Chtěl jsi Martina Kolomého do druhého vozu hned, jakmile bylo jasné, že s Buggyrou už pokračovat nebude, nebo jsi jednal s více jezdci?
„Jak jsem říkal, všichni piloti, kteří se s tebou baví, chtějí vyhrávat a nikdo nechce přijmout tuhle roli. A na rovinu říkám, že druhé auto, které by jelo na výsledek jako já, připravené nemáme. Na variantu, kdy pojedou dvě rychlá auta, potřebujeme ještě nějaký čas.“
„Marťas se připravuje na přestup do aut a přijal tuhle roli, i když je srdcem bojovník a je zvyklý jet na výsledek. Ale věřím, že napoprvé pro něj bude tohle nejlepší. Nebude čelit tak velkému tlaku ze strany médií a nebude si ho vytvářet ani sám na sebe.“
„Hezky se to sešlo a dává to smysl. Bylo vidět, že jeho působení v kamionech dál nevede, a my jsme to druhé auto potřebovali obsadit. Ale rozhodně jsem na to netlačil. Věděl jsem, že to nějak dopadne. Loni se to také upeklo na poslední chvíli.“
Jaké auto bude mít Martin Kolomý vlastně k dispozici? Jedná se o vůz, který letos na Dakaru pilotoval Tomáš Ouředníček?
„Ano, ale je po kompletní repasi, protože i Tomáš to malinko naboural. Teď je v podstatě nové. Je postavené od nuly z holého rámu a spousta věcí je předělaná na specifikaci mého auta, takže se od sebe obě liší už jenom nepatrně.“
Už jsi přemýšlel, jestli příští rok zkusíš zabojovat o trofej za celkové umístění ve světovém poháru? Pojede se pět soutěží, do kalendáře přibyde Silk Way Rally…
„Když ti řeknu, že to teď neřeším, tak nelžu. Vím jen to, že chci nechat přes zimu a jaro auto v Emirátech, protože se tam pojedou tři závody. Respektive i s Katarem čtyři, ale v jeho případě nevím, jestli ho absolvujeme.“
Katar, Abu Dhabi a budeš mít odjetou skoro první polovinu světového poháru…
„Katar, Abu Dhabi, máš tam Dubaj a Jordánsko. Ale vím, že Silk Way nepojedu. Já prostě v létě na čtrnáct dní neodjedu pryč. Je to úžasný závod, jednou bych ho chtěl jet, ale tenhle termín mi fakt nevyhovuje. Kdyby se konal v září nebo koncem května, tak bych neváhal, ale přes prázdniny to fakt nedám.“
Děkuji za rozhovor a držím palce. V první řadě samozřejmě na Dakar 2020.