Nasser Al-Attiyah je přesvědčen, že technické předpisy nebyly při Dakaru 2020 nastaveny správně. Tovární jezdec Toyoty očekává, že před následujícím ročníkem dojde v reglementu ke změnám.
Na Rally Dakar 2020 se o vítězství v kategorii automobilů opět utkaly stroje dvou rozdílných koncepcí: vozy 4×4 s atmosférickými benzinovými motory proti buginám s jedinou poháněnou nápravou a turbodiesely.
Na základě letmého pohledu do konečných výsledků by se mohlo zdát, že se jednalo o velmi vyrovnaný souboj. Nasser Al-Attiyah a Mathieu Baumel skončili s Továrním Hiluxem druzí, šest minut a jednadvacet sekund za Carlosem Sainzem a Lucasem Cruzem, kteří vybojovali premiérové dakarské vítězství pro Mini JCW Buggy.
A vezmeme-li v úvahu tříminutovou penalizaci, kterou jednička Toyoty inkasovala po třetí etapě, a čtvrthodinu prohospodařenou blouděním tři dny před koncem, pak by se dalo tvrdit, že obhájce loňského vítězství prohrál souboj se Španěly vlastními chybami.
„Bylo to dobré, jsem velice spokojený. Být druhý není tak špatné,“ tvrdil Nasser Al-Attiyah bezprostředně po dojezdu do cíle v Qiddiyi. „Ale chtěli jsme pochopitelně vyhrát. Udělali jsme pár chyb a na začátku jsme měli příliš mnoho defektů, ale hlavní problém je jinde, a sice v menším restriktoru. Kvůli tomuto jedinému milimetru jsme v konečném součtu přišli o celou hodinu. Nechci říct nic špatného, ale mám-li být upřímný, rozdíl v pravidlech pro buggy a ‚čtyřkolky‘ není fér.“
Zjednodušeně řečeno, hlavní odlišnosti mezi speciály obou koncepcí jsou dvě. Buginy jsou obecně lehčí a jsou osazeny restriktory sání vzduchu o průměru 39 milimetrů. Atmosférické motory ‚čtyřkolek‘ si musí poradit s restriktorem o průměru 37 mm.
Staré pravidlo, nový problém
Jenže současné regule ohledně restriktorů platí už od léta 2018, což znamená, že jejich průměry byly stejné i na Dakaru 2019. Mini, resp. tým X-raid, který tyto vozy provozuje, se v Peru potýkal s několika problémy, zatímco Toyota si z Jižní Ameriky odvezla první dakarské vítězství. Celkem pochopitelně tudíž z japonského tábora kritické hlasy před dvanácti měsíci slyšet nebyly.
X-raid však na svých speciálech během roku důkladně a úspěšně zapracoval a podle Al-Attiyaha si dal také dobrý pozor, aby trumfy nevytáhl příliš brzy: „Jsme překvapení. Ve srovnání s říjnovou Marockou rally, kde jsme měli navrch, to je úplně jiný příběh. Podle mě Mini v Maroku omezilo výkon svých motorů, zatímco tady jej využilo naplno. O tom není pochyb.“
Příliš velká převaha
Trojnásobný dakarský vítěz svá tvrzení opírá i o další argumenty. V Saúdské Arábii vyhrály „čtyřkolky“ jen tři ze dvanácti etap. Kromě Al-Attiyaha si po jednom nejrychlejším čase připsali Giniel de Villiers s další tovární Toyotou a Vaidotas Žala s Mini All4 Racing. Jednou se radoval Mathieu Serradori s buginou Century CR6, zbývající etapové vavříny si mezi sebe rovným dílem rozdělili Sainz a jeho týmový kolega Stéphane Peterhansel.
Obhájce loňské výhry byl navíc jediným pilotem vozu s oběma poháněnými nápravami, který dokázal Sainzovi s Peterhanselem opravdu konkurovat. Ačkoliv v první sedmičce konečného pořadí byli kromě Al-Attiyaha další čtyři jezdci s auty 4×4, jejich odstup byl výrazný. Čtvrtý Yazeed Al-Rajhi byl o 49 minut pomalejší než vítěz.
„Pokud se podíváte na druhou ‚čtyřkolku‘ v pořadí, kolik ztratila minut? Moc. Já jedu vždycky naplno, na limitu, bojuji i proti Mini, ale se ‚čtyřkolkou‘ jsem jediný. Obecně platí, že ‚čtyřkolky‘ ztrácejí příliš. Není to snadné. Mezinárodní automobilová federace příští měsíc vyhodnotí veškerá data. Ale už teď je evidentní, jaká je situace. Buggy jsou rychlejší než 4×4.“
„Tím ale nepopírám, že Carlos odvedl skutečně dobrou práci. Jeho výkon mě nepřekvapil, respektuji ho. Je to bojovník a má velmi dobré auto. Jen bych si souboj s Carlosem a Stéphanem užil víc, kdyby jeli se ‚čtyřkolkami‘ místo bugin. Ale stejně to byla velká bitva a uznání si zasloužíme všichni, Carlos, Stéphane i já. Jen my tři jsme se postarali o nějakou akci. Byl to skvělý Dakar v nové zemi,“ uzavírá Al-Attiyah.
