V létě Ondřej Klymčiw slíbil, že se jako první v historii Rally Dakar postaví na start se škodovkou. Přestože se od té doby situace po celém světě kvůli šíření nemoci covid-19 opět zkomplikovala, od svého záměru nehodlá ustoupit. Vydává se finančně schůdnější, ale sportovně obtížnější cestou.
V polovině října Ondřej Klymčiw oficiálně informoval o rozhodnutí, k němuž dospěl už na počátku měsíce: s vozem Škoda 130 LR se Rally Dakar 2021 zúčastní bez zázemí i dalších členů svého týmu. Se spolujezdcem Petrem Vlčkem, přezdívaným Anděl, budou na všechno sami.
„Jedeme kategorii Classic, tím se vracíme ke kořenům Dakaru a já bych to chtěl se vším všudy. Proto jsme se rozhodli, že to dáme bez asistence. Bez mechaniků, bez asistenčního kamionu. Jen tak, jak se jezdilo dřív. Spát budeme ve stanu vedle auta, i když vím, že v Saúdské Arábii v lednu v noci mrzne. Bude to punk!“ říká Ondřej Klymčiw.
„Nebudu brečet. Naložili jsme si Škodovku na Dakar a takhle si to uděláme ještě zajímavější. V posledních letech jsem říkal, že pokud bych se měl na Dakar vrátit na motorce, bylo by to naposledy a jel bych s Andělem v malle moto. Tak si holt dáme ‚malle auto‘. A dáme to.“
Zatímco na účast v premiérovém ročníku Dakar Classic rozhodně rezignovat nehodlá, z některých ambic Klymčiw slevit musí: „Vím, že bude potřeba jet natolik opatrně, abychom dojeli. Pak jde skoro úplně mimo závodní stránka, ale bohužel nic jiného mi nezbývá.“
Nepřijít o primát
Ke změně původních plánů nemalou měrou přispěla komplikovaná ekonomická situace, která v důsledku opatření přijatých v reakci na šíření koronaviru negativně ovlivňuje i Klymčiwovy tradiční partnery.
„Sponzoři fakt nemají peníze, nikdo nám nic nedá a já to chápu. Ale jednou už jsme řekli, že pojedeme, tak také pojedeme. Že bychom to odkládali o rok, o tom nepřemýšlíme,“ tvrdí východočeský závodník. „Jsem si jistý, že pokud bychom to udělali, stály by příští rok na startu škodovky dvě. A už by si nikdy nikdo nevzpomněl, že tím, koho to napadlo, byl Klymčiw.“
„Kvůli současné situaci chybí peníze, stavba se nám protáhla o měsíc, nemáme možnost odjet testovat někam do zahraničí. Zůstávám pořád pozitivní, ale nebudu lhát, že to na mě nikdy nedopadne. Naopak. Někdy fakt hodně. Ale v téhle podělané době si musíme i na problémech najít něco pozitivního. Jinak bychom se z toho zbláznili. Pokud tohle člověk zdolá, vyjde z toho silný a pak už ho nemůže nic rozházet. Každopádně teď už je auto de facto hotové. V nejbližších dnech bychom ho měli mít homologované a na značkách.“
Dobře se postarat o starší holku
Petr Vlček si Dakar bez asistence vyzkoušel už letos na motorce v kategorii Original by Motul (dříve malle moto). Navíc jako vyučený automechanik kdysi znal „stotřicítky“ do detailu.
„Kromě toho se o mě ví, že jsem na starší holky, tak doufám, že najdeme společnou řeč i s touhle a že se o ní dobře postarám,“ vtipkoval během rozhovoru po letním oznámení projektu Petr Vlček, který žije v Americe s o několik let starší partnerkou.
Ruce k dílu ovšem budou muset přiložit oba členové posádky.
„Vím, že do nalodění nebudu dělat nic jiného než rozborku a sborku auta. Furt dokola. Manuálně jsem sice relativně zručný, nejsem úplné nemehlo, ale auto je přeci jen něco jiného. Je tam spousta věcí, které neznám a je potřeba se s tím naučit,“ uvědomuje si Klymčiw.
Sázka na dakarskou soudržnost
Jen sami na sebe ale Klymčiw s Vlčkem nejspíš odkázáni nebudou. Po vzoru někdejších dakarských pionýrů z řad soukromníků požádali o pomoc kolegy, kteří se do Saúdské Arábie vydají s větším zázemím.
„Na začátku října jsem se domluvil s Martinem Prokopem a Tomášem Ouředníčkem, že udělají revizi, zjistí, kolik budou mít místa, a vezmou mi nějaké pneumatiky a úplně základní věci,“ prozrazuje Klymčiw. „Také jsem je poprosil, aby mi v bivacích dali vzduch a prodlužovák, abych si mohl aspoň nabít telefon nebo aku nářadí. Navíc věřím, že když budeme úplně v hajzlu a přijdeme ve tři ráno třeba za Prokopovými mechaniky, tak nám tam někdo půjde ‚smrknout‘ svářečkou. Vím, že to pro nás udělají.“
Navzdory veškerému vynaloženému úsilí si Klymčiw připouští i variantu, že si v lednu na Arabském poloostrově vůbec zazávodit nemusí.
„I když auto 2. prosince předáme v přístavu pořadatelům, pořád to neznamená, že 3. ledna odstartujeme. To víme. I kdyby vše klaplo a auto odplulo, pořád nebude jisté, že nás nechají odstartovat. Kdo ví, jestli zase nezavřou hranice nebo nevymyslí něco jiného? Já tomu uvěřím až ve chvíli, kdy se rozjedeme do první etapy,“ uzavírá Klymčiw.
