„Čtyřicet kilometrů před cílem jsem tvrdě trefil kámen a poškodil ráfek. Kolo pak vůbec nešlo sundat a jen jeho uvolněním jsme ztratili asi pět minut. Je to škoda, protože na mezičasech jsme vedli a mohli jsme soupeřům docela uniknout,“ mrzí Stéphana Peterhansela, který během etapy ujížděl Nasseru Al-Attiyahovi s Toyotou až o šest a půl minuty. Nakonec obsadil druhé místo a Katařana porazil o rovné dvě minuty.
Ale všechno mohlo být jinak, protože Peterhansela potkala další nepříjemnost.
„Měli jsme problém, za který jsme mohli draze zaplatit. Po výměně kola se asi dvacet kilometrů před cílem začalo auto chovat opravdu divně. Neustále mělo tendenci jít do smyku, proto jsme etapu dokončili rychlostí taxíku,“ pokračuje Francouz.
„Po dojezdu do bivaku v Sakace jsme zjistili, že prasklo rameno zadního zavěšení, které bude potřeba vyměnit. Měli jsme opravdu štěstí. Pokud by se to stalo sto kilometrů před koncem, měli bychom problém dojet do cíle,“ tvrdí Peterhansel, jenž vede od druhé etapy.
Náhradní rameno s sebou posádka Peterhansel, Boulanger nevezla. Tým X-raid však má v závodě kamiony rychlé asistence, které s sebou potřebný díl měly. V Sakace tedy bylo možné provést výměnu a do pondělní druhé části maratonu nastoupí Mini JCW Buggy se startovním číslem 302 znovu ve stoprocentní kondici.
„Naštěstí jsme pořád vpředu. Z Háilu jsme odjížděli se šestiminutovým náskokem před Nasserem, teď vedeme o necelých osm minut. Věříme si. Není to moc, ale pořád je to náskok. Jsme trochu smutní, že jsme dnes nezískali víc, ale ještě silnější je pocit úlevy. Stačilo málo a závod se mohl vyvíjet úplně jinak,“ uzavírá třináctinásobný dakarský šampion.