„Je to krásná soutěž. Kdo sem jede, dobře dělá, protože před Dakarem jsou to opravdu cenné kilometry,“ hodnotí po polovině závodu pilot Martin Macík.
Nový dakarský kamion, jenž v týmu dostal přezdívku Arnošt, vyvinul tým MM Technology pod vedením Martina Macíka staršího. Přestože nové Iveco Powerstar dokončili v sedlčanských dílnách jen pár dní před odjezdem do Maroka, vyšel úvodní prolog posádce týmu Big Shock! Racing skvěle. Macík byl na jedenáctikilometrové trati nejrychlejší.
„Zatím jsem mile překvapen, jak Arnošt funguje. Teploty jsou tu vyšší než na Dakaru, běžně přes čtyřicet stupňů ve stínu. Nový kamion jede jak pila. Je to rychlé, přesné auto. Vede si dobře. I když víme, že plná konkurence na nás bude čekat až v Saúdské Arábii,“ hlásil Martin Macík po prologu.
Opravdovou zkoušku ale přinesla až první etapa, čítající 288 ostrých kilometrů. Tvrdá, uskákaná, šotolinová trať i krásné duny daly posádkám kamionů šanci prověřit jejich limity. A sedlčanský truck ukázal, kde potřebuje doladit.
„Budeme pracovat na podvozku. Ten jsme udělali tvrdší, než jsme plánovali. V kabině to dnes bylo velmi bolavé. Dofukovací systém pneumatik potřebuje také dotáhnout. Vypověděl nám poslušnost zrovna před dunami, takže jsme jednou decentně zapadli,“ popsal mechanik David Švanda.
Nejednalo se však o zásadnější problém. Posádka zastavila a upustila pneumatiky ručně. Následně projela celé dunové pole a na jeho konci kola opět dofoukla. Jednou si Macík s Tomáškem a Švandou také vyzkoušeli rychlost výměny pneumatiky. Nový vůz má totiž oproti předchozímu jiné uložení rezerv. I v náročnějším terénu a závodním módu sedlčanská parta přezula za čtyři a půl minuty. V hodnocení etapy obsadil Macík druhé místo.
Po noční směně mechaniků odstartovala posádka týmu Big Shock! Racing do druhé etapy, která byla náročnější než mnohé dakarské. Přinesla dalších 333 ostrých kilometrů s jednou neutralizací. Závodníci si užili asi čtyřicet kilometrů nádherných velkých obtížných dun. Některé z nich kamion zdolával na několik pokusů; bylo třeba hledat nejlepší cestu, kudy terén půjde projet. Asi na stém kilometru se auto začalo potýkat s nižším výkonem, mělo pomalejší rozjezdy a rychlost se posádce nedařilo dostat přes 120 km/h.
„Ale i tak jsme zvládli všechno projet a etapu vyhráli. Soupeři měli plné ruce práce s výměnou pneumatik,“ popisoval navigátor František Tomášek, který si zároveň pochvaluje vylepšenou navigaci, která ho zatím pokaždé bezchybně dovedla k cíli.
Třetí etapa měřila 341 kilometrů a byla v porovnání se dvěma předchozími výrazně rychlejší.
„Zatím nejtěžší a nejdelší etapa Rallye du Maroc. Byla hodně tvrdá a umlácená, ale také technická, a to my máme rádi. Jelo se nám velmi dobře. Prvních sto kilometrů jsme letěli v nesmyslném tempu, úplně nádherně,“ přiblížil Martin Macík.
Ukázalo se, že za nižší výkon může jeden z chladičů, který se znovu ozval i ve třetí etapě.
„Ale i přesto jsme si to dneska užili, nikdo nám nedýchal na záda. Navigace vycházela. A dostali jsme se do vedení,“ radoval se navigátor František Tomášek.
V „anketě“ o nejkurióznější Arnoštovu závadu zatím vítězí rozpadlý zámek, který Martina Macíka uvěznil v autě. Po polovině závodu se zdá, že nový kamion i přes několik slabších míst, která půjdou snadno vylepšit, disponuje slušnou formou a ostatní kamiony ve většině etap nechává za sebou.
Závod ale končí až v cíli. Rallye du Maroc má před sebou ještě dva náročné dny. Ačkoliv v kategorii kamionů není konkurence plně srovnatelná s Dakarem – na start se letos postavilo pět vozů – tým Big Shock! Racing v Maroku sbírá nepostradatelné zkušenosti. Posádky každý večer dojíždějí do bivaku téměř za tmy. Jezdci jsou už značně rozbití a bolí je celé tělo. Obdiv patří i mechanikům, kteří si speciály přebírají na noc, aby je ráno odevzdali v co nejlepší možné kondici. Týmy do cíle Rallye du Maroc dojedou ve středu večer.
Tisková zpráva týmu Big Shock! Racing [editováno]