AKTUALIZOVÁNO | Předevčírem dělila Martina van den Brinka jen minuta a dvanáct sekund od lídra kategorie kamionů. V průběhu následujících dvou etap však zkušeného Nizozemce štěstí zcela opustilo.
Třináctá etapa Rally Dakar 2023 zavedla její účastníky ze Šajbá do Hofufu. Přestože sobotní speciálka měřila jen 153 kilometrů, dokázala razantně zamíchat kartami na čele průběžné klasifikace kategorie kamionů. Na rychlostní zkoušce, která se z více než osmdesáti procent jela v dunách s nebezpečně zlomenými vrcholky, za nimiž následovaly prudké sjezdy, nebyla nouze o dramatické situace.
Janus van Kasteren, Darek Rodewald a Marcel Snijders (Iveco) si druhým časem bezpečně pohlídali průběžné vedení.
„Určitě nebudeme nic slavit, dokud nepřejedeme cílovou čáru. Všechno si povíme až zítra,“ nechce nic zakřiknout Janus van Kasteren, za jehož zády se v sobotu děly velké věci. On sám musel na dlouhém spojovacím úseku mezi cílem speciálky a Hofufem zastavit a řešit problémy se zadní nápravou. Večer tak budou mít mechanici Teamu De Rooy o zábavu postaráno.
Posádka Martina van den Brinka se s dalším Powerstarem nizozemského Teamu De Rooy potýkala s technickými problémy již včera, dnes musela zastavit na 59. kilometru a po dlouhé opravě dorazila do cíle s více než dvouhodinovou ztrátou na vítěze.
„Odešel nám senzor převodovky. Po šedesáti kilometrech jsme zapadli a nefungovala nám zpátečka. Museli jsme dolít olej a posledních sto kilometrů jsme jeli bez zpátečky, což je v dunách značný problém. Prostě se nám v nich už nesmělo nic stát a naše zkušená posádka to také doopravdy zvládla,“ těší Martina van den Brinka. „Jsme samozřejmě zklamaní, ale bojovali jsme dál, nevzdali jsme se. Je to škoda, ale to je prostě Dakar. Po dnešku jsme třetí a zítra to dotáhneme do konce. To nejzásadnější jsme si vybojovali v průběhu prvního týdne a teď musíme uhájit pódium, protože náš náskok na soupeře za námi je dostatečný. Pokud to dopadne, tak se s rally stále můžeme rozloučit se vztyčenými hlavami.“
Van den Brinkova obrovská ztráta významně nahrála do karet právě především Martinu Macíkovi, Františku Tomáškovi a Davidu Švandovi. Posádka Iveca z dílen sedlčanského MM Technology vybojovala své třetí letošní etapové vítězství, pro které si dojela s více než tříminutovým náskokem před van Kasterenem, a den před koncem rally postoupila na druhé místo celkově. Před závěrečnou etapou ztrácí na vedoucího Nizozemce hodinu a šestnáct minut, před Martinem van den Brinkem, jenž klesl na třetí pozici, má k dobru skoro hodinu a půl.
„Nebylo to rozhodně zadarmo. Nebyla to žádná doplňková speciálka, jen aby se neřeklo. Bylo to opravdu namotané a zatím nejdelší dunoviště, co jsme jeli. Přes šedesát kilometrů furt jenom duny, vůbec to neubývalo, bylo to opravdu namáhavé,“ popisuje Macákův navigátor František Tomášek. „Od začátku to bylo napínavé. Otec a syn van den Brinkové si drželi strategii a jeli spolu ve dvojičce, aby si táta pojistil druhé místo. Ale po nějaký patnácti kilometrech v dunách jeden zapadl doprava, druhý doleva. My jsme projeli středem mezi nimi a už jsme se honili s Janusem. Ten pak zapadl, tak jsme ho předjeli, ale pak jsem já udělal první chybu za Dakar a hledali jsme bod, takže nás docvakl a do cíle jsme jeli za sebou, ale nepustili jsme ho. Byl to fakt pěkný souboj.“
Jaroslav Valtr st., René Kilian a Tomáš Šikola (Tatra) dokázali hodit za hlavu zklamání z předchozího dne, podruhé v průběhu letošního ročníku vybojovali etapový bronz a upevnili si páté místo celkově.
„Ze začátku byly zákeřné duny. Seskočíte z duny a za ní je nějaký trychtýřek. Bylo to velmi nebezpečné na náklon kamionu. Dvakrát jsme museli couvat a dunu vyjíždět znova. Útočili jsme zezadu, bylo to hodně rozježděné. Ale protože jsem byl zlý kvůli včerejšku, tak jsem do dun vložil trošku agresivity a hned to bylo znát,“ míní Jaroslav Valtr. „Když jsem byl včera opatrný, tak jsem auto položil na bok. Je potřeba se písku nebát, držet plný plyn. Není to nic příjemného, ale musí se tak jet.“
Valtrův týmový kolega Martin Šoltys zůstává šestý, a to i navzdory drobnému zaváhání nedaleko před cílem: „Zaplať pánbůh, že jsme v cíli. Dnešní etapa byla taková divná. Nějak nám to moc nejelo. Na sto dvacátém kilometru jsme nevyjeli jednu takovou dunku. Trošku jsme se tam zahrábli, ale Italtrans nás popotáhnul, takže jsme tam neztratili moc času. Jak se jelo přes oběd, sluníčko svítilo seshora a nebylo nic vidět. Duny neházely žádné stíny. Párkrát jsme si blbě skočili, ale zvládli jsme to. Budeme se snažit, abychom zítra v klidu dojeli.“
Tomáš Vrátný s Tatrou týmu Fesh Fesh stále drží devátou pozici.
