Dakar 2023: Macík, Tomášek a Švanda mají dakarské stříbro

Sedlčanský tým MM Technology vybojoval na Rally Dakar 2023 druhé místo v kategorii kamionů, což se českým závodníkům naposledy povedlo před dvaceti lety!!! Vítězství slaví Nizozemec Janus van Kasteren.

Ještě o dni volna, který závodníci strávili po osmé ze čtrnácti etap v Rijádu, byl Janus van Kasteren průběžně třetí s více než půlhodinovou ztrátou na do té doby suverénního Aleše Lopraise s Pragou. Ovšem v následujících dnech přálo štěstí Nizozemci mnohem více než jeho soupeřům. Zapadnutí týmového kolegy Martina van den Brinka v rozvodněném vádí posunulo van Kasterena po deváté etapě na druhou příčku a o dva dny později už vyrážel na trať jako lídr, neboť Lopraisova posádka musela z prvního místa odstoupit v důsledku nešťastné události, k níž došlo v průběhu desáté etapy.

Van Kasteren si situaci sám ještě zkomplikoval uvíznutím v dunách v první části maratonské dvojetapy, kdy jeho náskok klesl na pouhou minutu, ale v posledních třech etapách si už premiérové vítězství uniknout nenechal. A rozhodně jej pouze nezdědil.

36letý Nizozemec v současnosti patří společně s Martinem Macíkem a Mitchelem van den Brinkem k nejdravějším jezdcům v kategorii kamionů, což ostatně potvrdil třemi dílčími triumfy v průběhu letošního ročníku. Svým razantnějším stylem sice zatěžuje techniku a mechaniky Teamu De Rooy zaměstnával i tentokrát, avšak společnými silami veškeré nástrahy mimořádně těžkého Dakaru překonali. Díky tomu van Kasteren s navigátorem Marcelem Snijdersem zaslouženě rozšířili vybranou společnost vítězů nejslavnější maratonské rally světa, zatímco polský mechanik Darek Rodewald se z dakarského zlata raduje už potřetí.

Druhé místo trojice Martin Macík ml., František Tomášek, David Švanda je největším úspěchem českých závodníků v kategorii kamionů od roku 2003, kdy Tomáš Tomeček, Jaromír Martinec a Brazilec André de Azevedo s Tatrou získali také stříbro.

Posádka týmu MM Technology své Iveco Powerstar nijak nešetřila a Čenda, jak Macík svému vozu přezdívá, o sobě dal několikrát vědět. S ohledem na vývoj závodu byly asi nejzásadnější problémy s brzdami ve druhé etapě. Ovšem Macíkovo vysoké nasazení, Tomáškova téměř bezchybná navigace a Švandova zodpovědná péče o techniku byly odměněny čtyřmi etapovými vítězstvími, a především druhým místem absolutně, na něž české trio postoupilo den před koncem soutěže.

Pro Martina van den Brinka je dakarský bronz nepochybně životním úspěchem, i když je zřejmé, že také on chtěl na stupních vítězů vystoupat ještě výš. 52letý Nizozemec první týden držel krok s Lopraisem a po šesté etapě dokonce vedl, ale zapadnutí v deváté a technické problémy ve dvanácté a třinácté etapě jeho naděje na lepší umístění zhatily.

Důvodem k van den Brinkově velké spokojenosti však nepochybně budou výkony jeho syna Mitchela, který si pouhý den po svých jednadvacátých narozeninách dojel pro čtvrté místo. Přitom se jednalo o jeho pátou účast na Dakaru a teprve třetí za volantem kamionu, přičemž v roce 2021 sbíral první zkušenosti za volantem staršího vozu bez výsledkových ambicí a před rokem plnil čistě roli rychlé asistence. Té se na základě interní týmové dohody ujal i letos po dni volna, kdy z nesnází zachraňoval jak svého otce, tak van Kasterena, ale i tak jasně ukázal, že není daleko doba, kdy v rámci rodiny van den Brinkových dojde k prohození pozic a Martin bude krýt záda Mitchelovi. Jedno etapové vítězství, čtyři druhá a dvě čtvrtá místa jsou dostatečně výmluvnou vizitkou nizozemského benjamínka.

Pátým místem posunul své dakarské maximum Jaroslav Valtr starší, který se po sedmi letech vrátil za volant Tatry Phoenix. Společně s Reném Kilianem a Tomášem Šikolou prožili několik perných chvilek, včetně převrácení kamionu v dunách dvanácté etapy, ale blýskli se také třemi etapovými bronzy.

Pro nejlepší výsledek dakarské kariéry si dojeli i Valtrovi týmoví kolegové Martin Šoltys, Roman Krejčí a David Hoffmann, kteří s Tatru 815 skončili šestí.

Do první desítky se poprvé za dobu svého působení na Dakaru prosadil i Tomáš Vrátný. S Tatrou Jamal v barvách ostravského Fesh Fesh Teamu, polským navigátorem Bartłomiejem Bobou a palubním mechanikem Jaromírem Martincem dojeli devátí.